Technická definice
Vypočtené celkové rozpuštěné látky (TDS) jsou odhadovaným měřením celkové koncentrace rozpuštěných iontových látek přítomných ve vodě v otopném systému, vyjádřeným v miligramech na litr (mg/L).
Mezi tyto rozpuštěné látky mohou patřit vápník, hořčík, sodík, draslík, chloridy, sírany, hydrogenuhličitany, uhličitany a rozpuštěné chemikálie pro úpravu vody, spolu s dalšími rozpustnými solemi a minerály.
Slovo „vypočtené“ je důležité. Namísto fyzického odpaření vody a zvážení zbývajícího rozpuštěného materiálu se vypočtené TDS obvykle odvozuje od elektrické vodivosti vody pomocí vhodného přepočítacího faktoru:
Vypočtené TDS (mg/L) ≈ vodivost (µS/cm) × přepočítací faktor
Přesný přepočítací faktor závisí na iontovém složení vody. Publikované analytické pokyny obvykle uvádějí přepočítací faktory pro převod vodivosti na TDS přibližně v rozmezí 0,55–0,8, což dokládá, že TDS vypočtené z vodivosti je odhad, nikoli přímé měření.
Laboratoře Fernox výslovně uvádějí „Celkové rozpuštěné látky (vypočtené)“ jako jeden z obecných parametrů kvality vody.
Zjednodušená definice
Celkové rozpuštěné látky vám říkají přibližně, kolik rozpuštěného materiálu je přítomno ve vodě v otopném systému.
Patří sem rozpuštěné soli, minerály a chemikálie používané k úpravě vody, které nemusí být ve vodě vidět. Vysoká nebo proměnlivá hodnota TDS může znamenat, že voda v systému obsahuje více rozpuštěných látek, než se očekává, a může pomoci odhalit kontaminaci, nedostatečné proplachování nebo změny chemického složení vody.
TDS je důležité, protože poskytuje užitečný celkový přehled o množství rozpuštěných látek ve vodě v systému.
Na rozdíl od testu na konkrétní chemickou látku poskytuje TDS obecný přehled o koncentraci rozpuštěných solí a chemikálií používaných k úpravě vody.
Abnormální nebo neočekávaně vysoká hodnota TDS může znamenat:
High concentrations of dissolved salts or minerals in the filling water.
Residual cleaning chemicals remaining after a system clean.
Insufficient flushing following chemical cleaning.
High concentrations of treatment chemicals.
Contamination from another water or chemical source.
Repeated topping-up with mains water.
Concentration of dissolved substances within the system over time.
Changes in system-water chemistry since the system was originally filled.
Introduction of hard or highly mineralised filling water.
An unexpected increase in dissolved corrosion products or other ionic substances.
One particularly important use of TDS in heating systems is assessing whether a system has been adequately flushed following chemical cleaning.
Fernox specifically states that the primary use of its TDS Meter is to determine whether a system has been correctly flushed after chemical cleaning by comparing the TDS readings of the mains water and the system water.
Pokud má například přiváděná plnicí voda relativně nízkou hodnotu TDS, ale po čištění zůstává hodnota TDS v systému výrazně vyšší, může to znamenat, že v systému zůstaly čisticí prostředek, rozpuštěné kontaminanty nebo jiné chemické zbytky.
Zvýšený obsah rozpuštěných látek může ovlivnit také celkové vlastnosti vody v systému, protože rozpuštěné ionty ovlivňují elektrickou vodivost a elektrochemické chování. Vodivost se zvyšuje s rostoucí koncentrací rozpuštěných iontových látek.
Testování vypočtené hodnoty TDS proto může pomoci:
Posoudit, zda byl systém řádně propláchnut.
Porovnat vodu v systému s původní plnicí vodou.
Odhalit neočekávané změny v obsahu rozpuštěných minerálů nebo solí.
Identifikovat možnou chemickou kontaminaci.
Sledovat změny po čištění, úpravě nebo údržbě.
Podpořit interpretaci neobvykle vysoké hodnoty vodivosti.
Získat komplexnější přehled o celkové kvalitě vody v systému.
Identifikovat systémy, u kterých může být nutná další chemická analýza.
TDS by se proto mělo posuzovat spolu s parametry, jako jsou vodivost, chloridy, sodík, draslík, vápník, hořčík, sírany a ukazatele související s úpravou vody při hodnocení celkového chemického složení vody v systému.
Vypočtené TDS by se obvykle nemělo posuzovat samostatně a vysoká hodnota automaticky neznamená, že voda v otopném systému není vhodná.
To je obzvlášť důležité, protože k TDS přispívají také prospěšné chemické přípravky pro úpravu vody. Správně ošetřený systém obsahující inhibitor koroze, glykol nebo jiné rozpuštěné chemické přípravky pro úpravu vody může mít oprávněně vyšší TDS než neupravená plnicí voda.
Složení rozpuštěných látek je proto často důležitější než jejich celkové množství.
Důležité je také rozlišovat mezi vypočteným TDS, vodivostí a suspendovanými látkami:
Vypočtené TDS odhaduje koncentraci rozpuštěných látek ve vodě.
Vodivost měří, jak dobře rozpuštěné ionty umožňují vodě vést elektrický proud.
Suspendované látky zahrnují nerozpuštěné částice, jako jsou kaly, rez a zbytky po korozi.
Voda v systému tak může být na pohled čistá a obsahovat velmi málo suspendovaných látek, a přesto mít vysoké TDS, protože rozpuštěné soli a chemické látky nejsou viditelné.
Naopak silně znečištěná voda nebo voda obsahující velké množství kalu může mít vysoký obsah nerozpuštěných látek, aniž by se úměrně zvýšila vypočtená hodnota TDS.
Protože se vypočtená hodnota TDS odvozuje od vodivosti, je třeba ji chápat jako odhad, nikoli jako přímé gravimetrické měření. Vztah mezi vodivostí a TDS se liší podle toho, které ionty jsou přítomny. Analytická doporučení uvádějí, že převodní faktory se mohou výrazně lišit v závislosti na složení vody.
Pro aplikaci Fernox by proto měl být převodní faktor používaný laboratoří Fernox závazným základem pro jakoukoli vypočtenou hodnotu nebo související mez pro vyhovující/nevyhovující výsledek, nikoli obecný převod vodivosti na TDS.
Nejužitečnější je interpretovat hodnotu TDS v porovnání s původním výsledkem pro plnicí vodu, vodivostí, známými přípravky pro úpravu vody a předchozími výsledky analýz systémové vody.
